logo-light.png
Search
Close this search box.

Štítek: Prezident

Rubriky
Aktuální názory

Každý nosí několik „klobouků“, to platí i pro prezidenta České republiky Petra Pavla

Fotografovani pana prezidenta Petra Pavla vzbudilo bouři ve světě, u nás spiše negativní, ve světě pozitivni. Rád bych tuto situaci okomentoval.

Každý člověk, tedy i prezident republiky, na sebe nasazuje každý den několik „klobouků“. Jeden je třeba manžel, dalsi milenec, dalsi pracovnik svého oboru, fotbalista a také fotograf. Jsou to klobouky ukazujicí na jeho pozice, koníčky.

A Petr Pavel ma jako kazdy clovek dva zajimave konicky – jizdu na motorce a fotografovani, o dalsim nevim, treba jich je vice. Grand prix Madarska formule 1 – fotograf Petr Pavel za odborneho dohledu fotografem Jirim Krenkem.

A náhle se rozvinula obrovská komunikace na sitích – ja ji hodnotim jako urcitou závist (dle mého soudu jedna z vyrazných vlastností lidí, kterou mohutně odsuzuji, lide trpicí zavistí vlastně ubližuji předevšim sobě a jsou náchylnejši na nemoci ze závisti – dle mého pohledu se jedná o část stresu, jsou vystresovani ze závisti)

Kdokoliv byt prezidentem a mit tedy moznost VIP akreditace fotografa, urcite by ji vyuzil a nas prezident je odsuzován, ze „sebral“ misto novináři, úplna blbost, VIP je VIP a nakonec proč ne. Navic pravděpodobně bude z fotografií dalši kalendář, ktery třeba bude vydržen, fotografie prodány a vytěžek bude dán na dobrou věc. Tedy vlastně zaslužná činnost. A jedna věta na konec – politika do sportu a koníčků nepatří, to je úplně jiný „klobouk“ .

Rubriky
Aktuální názory

Mlžit, lhát, nemluvit pravdu, přesvědčovat, že já mluvím pravdu a ten druhý ne aneb kdo se v tom má vyznat….každopádně zajímavá komunikace.

Moderní je neustále o něčem lhát, myšlenkové pochody vyvolané medii nutí lidi už nečíst noviny a vypínat televizní programy se zprávami, prostě zprávy vynechávat.

Nejdříve se o všem mluví a potom vše utichne a ztratí se jako pára nad hrncem.

Když se podíváme na všechny Ty přenosy TV a budeme sledovat neverbální komunikaci, zjistíme opravdu mnohé. Z jedné strany je snaha čeřit vodu a přitom už je to jenom dělání si srandy a bavení se právě tím čeřením vody, prostě se něco děje. Z druhé strany je to kroutění hlavou nad výroky té strany maximální úrovně a možná několik bezesných nocí jak se bránit. Bránit se srandě fakt ale nejde. Čím dříve to ta druhá nejvyšší úroveň pochopí, tím lépe bude spát.

Pan prezident versus pan premiér, to jsou otazníky a vykřičníky Ten řekne To a Ten zas Tohle.

Několik dní noviny a televize o ničem jiném skoro nemluví a najednou je naprosté ticho. Potom proběhnou informace, že vlastně není závěr, prostě politika a jedeme dál.

No není to úsměvné, určitě je lepší se smát než brečet. Kdo se směje je šťastný, kdo se rozčiluje a dělá si hlavu ubližuje jenom sám sobě. Ono TO v těchto případech je jenom ztrácení času a mít nerva, zbytečně.

Rubriky
Aktuální názory

Jestli to nevíte, já jsem tady předseda požárníků.

Koukám se na různé zprávy v TV, čtu noviny, v autě poslouchám rádio. Koronavirová doba je skvělá pro informovanost lidí z oblasti různých asociací, organizací a různých, lidem neznámých, institucí. Těch prezidentů, kteří se najednou ukazují navenek. Krása, už TO ani nepočítám.

Když se podíváme do zahraničí co do oblasti personální, tedy managementu, tak na vizitce má titul „Prezident“ majitel společnosti , majitel firmy, skutečný majitel. Všechny další funkce jsou podřízení….. Dost se vše v poslední době mění,ale když se podíváme do historie, prezident byl skutečný majitel firmy.

Vzpomínám si, když jsem chtěl být první, měl jsem vizitku Prezident, tenkrát jsem byl fakt za blázna…..psal se rok 1993.Měl jsem však skvělý pocit, vlastnil jsem firmu. Jedna vizitka v barvách trikolory stála tuším 12 korun, už to samotné bylo šíleností.

U nás si na prezidenta jenom hrajeme, převáženě je TO volená funkce. V podstatě je to póza být taky PREZIDENTem.

Ještě za doby před rokem 1989 jsem byl na nějakém zasedání ve městě a v diskuzi se zvedl takový hromotluk s tričkem na kterém bylo něco anglicky a vlajka USA ( což tenkrát byla nehoráznost a dost přítomným to zvedlo tlak) a povídá: „Abyste věděli, já jsem tady nový předseda požárníků„, sál stichl. Hromotluk se významně usmál a posadil se. Mimochodem ten hromotluk byl velký pracant. Jako dobrovolný požárník mistrně ovládal své řemeslo a byl vzorem pro mladé kluky.

Vždy si říkám, když se potká ten prezident země s tím prezidentem nějaké organizace, vzpomenu na klasiku : “ To je také absurdné Kefalín, nemyslíte“?

Tak mi to dnes připadá, že nastala doba „Já jsem tady prezidentem, tak abyste To věděli“.