Rubrika: Manažerská abeceda

Controlling se v praxi často zaměňuje s pojmem kontrola podniku, s pojmem zpětné kontrolní vazby a majitelé firem v něm vidí pouze a jedině onu část kontroly podniku související s financemi, či přesněji řečeno s finanční kontrolou podniku. V případě pohlížení na controlling jako pouze na kontrolu, se velice mýlí a dochází k jednostrannému vysvětlení, přičemž sám pojem controlling v tu chvíli ztrácí na vlastním významu. Controlling je vpodstatě obsáhlý nástroj řízení firmy, který podporuje firemní vedení a manažery při jejich rozhodování.

Controlling  vpodstatě také znamená řízení podniku po ekonomické stránce. Předpokladem controllingu je plánování firmy , vybudované na jasně stanovených podkladech, tedy cílech firmy, které stanovilo firemní vedení spolu s týmem vedoucích manažerů. Aby však byly jasně stanoveny cíle firmy, musí vše vyplývat z dlouhodobých vizí podniku, stanovených přímo často majitelem firmy nebo top managementem firmy. Aby v podniku fungoval controlling, je nutné při vlastní kontrole určovat porovnáním požadovaných a předem stanovených skutečných hodnot odchylky v jednotlivých studiích z oblasti odpovědnosti podniku.

V praxi opět narážíme na zanedbávané, nepřesně stanovené odpovědnosti a kompetence vedoucích pracovníků. Potom dochází k neustálému opakování stanovisek, neumění se rozhodnout a jednat na své vlastní úrovni. V případě, že však vše funguje a kompetence jsou přesně vymezené , může top management firmy podle odchylek provést nápravná opatření, aby se daných cílů mohlo dosáhnout. V tomto případě ve firmě funguje neustálý proces zpětné kontrolní vazby na všech úrovních vedení.

Podmínkou zavedení controllingu ve firmě je účinný informační systém, který patří mezi základní stavební kameny controllingu jako takového. V případě fungujícího informačního toku a termínovaných stanovisek na všech úrovních firmy potom dochází k průběžné kontrole plánovaných hodnot se skutečně dosahovanými hodnotami a tím mohou být v podniku včas rozeznány slabiny na všech úrovních řízení. V tomto případě má top management relativně dost času provést rychle protiopatření a zamezit tak jakýmkoliv ztrátám ve firmě. Dalším ze stavebních kamenů controllingu je přesné a transparentně popsatelné, průhledné nákladové účetnictví.

Často se v praxi setkávám s tím, že majitel firmy ani neví jaké jsou jeho fixní a variabilní náklady. V mnoha firmách dále chybí, či je nutné přezkoumat další stavební kámen controllingu-organizační strukturu firmy. S tím souvisí popis pracovního místa, povinnosti, pravomoci, odpovědnosti daného pracovníka, již výše zmíněné kompetence. V oblasti controllingu je nutné sledovat ziskovost firmy v přesně stanovených časových úsecích a stále porovnávat s předcházejícím obdobím.

V každé firmě by měl v oblasti controllingu fungovat nezávislý poradce – controller, který musí získané informace shromaždovat a vyhodnocovat, on je tou živou kontrolní zpětnou vazbou, využívající systém plánování, kontroly a řízení s orientací na dosažení vynikajících výsledků. On je tím člověkem zavádějícím ve firmě firemní slogany a motivující pracovníky ke stále vyšším výsledkům. Podmínkou je však naprostá důvěra ze strany majitele, či top managementu firmy. Pozor však, controller není člověkem, který všechno udělá, je pouze a jedině koordinátorem a určitým poradcem v oblasti navigace informačních toků ve firmě. Top management firmy si musí nechat od controllera poradit v mnoha směrech, především v sestavování strategického plánování, provádění kontrol orientovaných na výsledek a zavádění jasně stanovených opatření.

Větší firmy se bez systému controllingu neobejdou, či obejdou, ale potom je již pro určitá východiska dosti pozdě.