Koukám se na různé zprávy v TV, čtu noviny, v autě poslouchám rádio. Koronavirová doba je skvělá pro informovanost lidí z oblasti různých asociací, organizací a různých, lidem neznámých, institucí. Těch prezidentů, kteří se najednou ukazují navenek. Krása, už TO ani nepočítám.
Když se podíváme do zahraničí co do oblasti personální, tedy managementu, tak na vizitce má titul „Prezident“ majitel společnosti , majitel firmy, skutečný majitel. Všechny další funkce jsou podřízení….. Dost se vše v poslední době mění,ale když se podíváme do historie, prezident byl skutečný majitel firmy.
Vzpomínám si, když jsem chtěl být první, měl jsem vizitku Prezident, tenkrát jsem byl fakt za blázna…..psal se rok 1993.Měl jsem však skvělý pocit, vlastnil jsem firmu. Jedna vizitka v barvách trikolory stála tuším 12 korun, už to samotné bylo šíleností.
U nás si na prezidenta jenom hrajeme, převáženě je TO volená funkce. V podstatě je to póza být taky PREZIDENTem.
Ještě za doby před rokem 1989 jsem byl na nějakém zasedání ve městě a v diskuzi se zvedl takový hromotluk s tričkem na kterém bylo něco anglicky a vlajka USA ( což tenkrát byla nehoráznost a dost přítomným to zvedlo tlak) a povídá: „Abyste věděli, já jsem tady nový předseda požárníků„, sál stichl. Hromotluk se významně usmál a posadil se. Mimochodem ten hromotluk byl velký pracant. Jako dobrovolný požárník mistrně ovládal své řemeslo a byl vzorem pro mladé kluky.
Vždy si říkám, když se potká ten prezident země s tím prezidentem nějaké organizace, vzpomenu na klasiku : “ To je také absurdné Kefalín, nemyslíte“?
Tak mi to dnes připadá, že nastala doba „Já jsem tady prezidentem, tak abyste To věděli“.