Když se podíváme na současný stav pohostinství dospějeme k jednoduchému závěru rozlišení  majitelů provozoven.

1. Ti, co mají prázdno, tedy tak 10-30% obsazenost
2. Ti co mají plno tak na 50%, 60%.
3. Ti co mají plno, není to sice 100% obsazenost stále, stává se ale, že tam lidé stojí frontu než se místo uvolní.

Podáme si zase jednoduchou otázku : „Jak je to možné“.

Stačí se podívat na několik ukazatelů.

1. Ukazatelem jsou ceny: pivo za od 60 do 80 Kč, ceny jídelního lístku o 80% až 150% vyšší, minimální starost o zákazníka.
2. Ukazatelem jsou ceny: pivo za 30 Kč, ceny cca o 10 % až 15 % sice vyšší. Maximální starost o zákazníka.

Ptal jsem hostinských, jak je možné, že drží slušné ceny?  Odpověd je zajímavá a skoro se shodující, u těch výše ad2)

1. Měli jsme našetřeno a udrželi jsme se, ušetřili jsme na zaměstnancích určité částky, ušetřili jsme na energiích.
2. Něco jsme během lockdownu vydělali prodejem z okénka a závozem jídel, opět šetřením energií a především organizací práce.
3. Snažíme se propagovat intenzivnější na sítích a běžným způsobem.
4. Hlavní důraz klademe na maximální služby zákazníkům „na place“, zvýšili jsme intezitu úklidu nejen v restauraci, ale v dalších prostorách, především WC.
5. Uvědomili jsme si, že mnohé závisí na naší kompletní komunikaci se zákazníkem přímo u nás, firemní komunikaci v týmu, dokonalost řízení času a organizace práce.
6. Každý den ráno i po směně děláme krátké porady, které jsme před pandemií opomíjeli a dělali je sporadicky, jednou týdně, někdy vůbec ne.
7. Vybudovali jsme úplně jiný systém systém práce, sice napohled stejný, ale pro nás jiný.
8. Náš systém cen a práce se nám vyplácí každý den. Jsme na tom mnohem lépe než další restaurace …….

Těch, co maximálně zvedli ceny jsem se zatím neptal, oni se trvají tržně a myslí si, že dobře.