Jakmile se objevil internet, postupem času vznikaly a stále vznikají e-shopy, tedy obchodování po  internetu.  Zajímavé je, že třeba maminky na mateřské dovolené využívají „určitého času“ a budují e-shop. Nejsou to všechny maminky, ale ambiciózní maminky, které si TO dovedou zajistit, TO znamená čas na vybudování e-shopu, čas na sociální sítě. Mnohokrát jsem u firem řešil otázku, proč si nechat udělat také e-shop a jaké ceny zde držet, zda stejné jako v kamenné prodejně nebo nižší?

V současné době jsem se setkal s názorem, který vyplynul z doby pandemie. Být doma, naučit se zacházet s internetem (střední generace, kolem 55-65 let), u mladší generace (pod 55 let se používání internetu – nakupování na e-shopu  mnohonásobně zvětšilo). E-shopy zaznamenaly obrovský nárůst obchodů, že hovořily a druhých Vánocích, u některých tržba překonala listopadové a prosincové objednávky, jednalo se ale především o velké e-shopy jako je Mall, Alza. Menší e-shopy  však odepsaly náklady na reklamu, i když podrobnou ekonomickou analýzu asi nikdo nedělal, je na ni brzy a určitě by byla dost náročná na čas a peníze.

Dnes u mnohých e-shopů ten stav skoro trvá. Oslovil jsem pro svoji představu malý vzorek, cca 100 osob, různého věku, muže i ženy, studenty a studentky, běžné lidi, ale i majitele firem. Hledám souvislosti s lidmi, neřeším ekonomické hledisko, od toho jsou zde jiní experti, např. pan Lukáš Kovanda, Ph.D.  Mne zajímá, zda lidé opět chodí nakupovat do kamenných prodejen. U „mého“ vzorku osob jsem se dozvěděl zajímavou skutečnost, kterou ovlivnilo před pandemií chování prodavačů. Ale díky určité neznalosti nakupovat u e-shopu, určitá nechuť nakupovat třeba bez vyzkoušení zboží, bez hlediska co vidím, na co si sáhnu, co si přečtu, třeba do kdy trvá doba spotřeby kuřete v regálu, které je zrovna akci. Najednou jsem se do prodejny nedostal(a) a hle ono i to jídlo lze dostat domů z e-shopu, tak proč v TOM nepokračovat.

Z „mého“ vzorku vyplynula skutečnost, že koukat se na nepříjemného prodavače, kterého svým prodejem otravuji, který často neřekne ani kouzelné slovíčko “Dobrý den“, nemám zapotřebí. Zvyk hledat parkoviště, nepočítat čas nákupu, nepočítat útratu za spotřebu benzínu, jedu z práce, zajdu si nakoupit a mám z chování prodavače často zkažený den……lidé si zvykli. Najednou TO všechno šlo jinak a ten nepříjemný zvyk  prostě nepotřebují!!!!  Nemohu říci  jaké procento lidí se takto chová, měl jsem možná štěstí na lidi, kteří takto najednou více chápou skutečnost komunikace mezi prodavačem a spotřebitelem. Určitě by stálo za to udělat velký průzkum u vzorku třeba 10.000 osob, což by asi byl největší průzkum v dějinách průzkumů. 

Nakonec musím ale konstatovat, že špatné chování vůči zákazníkovi převládá cca u 70 %. Cca10% prodavačů jsou opravdu profesionálové, dobře vyškolení a doslova skvělí.  E-commerce zasáhla tak mohutně do chování lidí a dle mých předpokladů se mnozí částečně vrátí do kamenných prodejen.